Rok uběhl jako voda a já o svých přátelích z Ostravy měl jen kusé zprávy. Jen v únoru se trochu rozvířily mailové vody, když Otík požadoval zaplacení zálohy za dovolenou a pak byl zase dlouho klid. Až 14 dní před odjezdem dorazil další mail, v němž nás Ota informoval o stavu campu v...

 Noc jsme neměli klidnou, protože Petra dostala střevní chřipku a celou noc prozvracela a proseděla na záchodě. Zkrátka jí nebylo dobře a samozřejmě i ráno byla ještě zelená. Protože se nevyspala ani ona ani Maruška, doháněly to ještě dlouho během dopoledne. Martina se sice léčení nijak...

   Eva ráno jela nakoupit svojí Oktávkou a protože se bála, že vzbudí Otíka, vytlačila raději auto až za bránu campu a teprve tam nastartovala.  Posnídali jsme venku před chatkami. Václav se dnes blýskl rybičkami (menu č. 3), které dostal za dobré chování. Nemusel tedy obvyklou...

 Individuální program dnes měla pro změnu naše rodina. Proč by jej měli mít jen Kahánci? My jsme navíc jeli do Prahy! Na celostátní finále Kinderiády, kde naše Peťa reprezentovala školu v běhu a skoku dalekém. Musel jsem vstát už v 5:45, zbytek rodiny vylezl z postele o půl hodiny později. V...

 Menší děti, které vstávají brzy a které jsou hned od rána čilé, se stejně jako vždy vrhly na svoje trojkolky či odstrkovala a začaly rachotit po campu. Pivoš už to dnes nevydržel a šel navrhnout jejich tatínkům, aby rachotící plastová kolečka nahradili pneumatikami.  Na vodu se mělo...

 Protože na kola se mělo odjíždět už v 10 hodin, museli jsme vstávat o něco dříve. Dnes jsme chtěli být při odjezdu přesní. A hlavně jsme nechtěli platit prostoje Orlobusu, který nás měl dopravit i s bicykly do výchozího místa. Tím byla Police nad Metují. Postávali jsme před chatkami. Bylo 10...

 Vstával jsem jako jeden z prvních. V klidu jsem posnídal a pak do diktafonu namluvil další část budoucích zápisů z KD. Dlouho jsem čekal, až vstane Otík. Odjezd do Polska, do Blednych skal, byl stanoven na 10. hodinu, ale ještě v 9 bylo všude téměř mrtvo.  Zdenek provedl kontrolu stavu...

   Chtěli jsme ráno vstávat už v 7, ale nepodařilo se. Nebylo mi po včerejším rozlučkovém večírku úplně dobře, takže jsem si rád ještě chvilku poležel v posteli. Pak jsem v klidu posnídal a teprve pak následovalo balení. Měli jsme auto naložené jako jedni z prvních, a tak jsem na Pivoše...