01 Prolog

Kolektivní dovolená 2017 se přiblížila. Chybělo do ní jen pár dní a já musel řešit, jaké pivo vzít sebou. A jestli vůbec nějaké. V Novém Městě totiž bývalo zvykem, že Václav, který měl vždy individuální rodinný program a tedy i dost času, zajel pivo koupit do nedalekého velkoskladu s nápoji. Musel jsem zavolat Otíkovi, abych si situaci vyjasnil. Otík mě ubezpečil, že pivo mám přivézt a že kupovat ho v Novém Městě budeme samozřejmě taky.

 

Hovor s Otíkem je pro mě vždy velkou inspirací a povzbuzením. I tentokrát tomu nebylo jinak. Po těch pár větách, které jsme si vyměnili, jsem se cítil jako úplně jiný (lepší) člověk. Celý rok jsem nenalezl sílu, abych dopsal do kroniky zápis z loňské KD v Černé Vodě. A teď po pár slovech s vedoucím KD jsem se do toho hned s chutí pustil. Zvláště nevinná poznámka, že pokud zápis nebude, tak budu muset odevzdat ceduli Kronikář, mě hodně nakopla. Hned jsem se pustil do psaní. Byl jsem vděčný za každý řádek a za každou poznámku, kterou jsem si loni udělal. Za hodinku jsem byl hotov. Přece se té cedule, která u mě visí celý rok na čestném místě, jen tak nevzdám. Psal jsem ve spěchu, takže v zápisu jsou možná gramatické chyby, možná i nějaké nepřesnosti, ale dělal jsem, co jsem mohl...