19.6.2001 - úterý

 Hamr - Veselí n/L: 8,7 km
 Cesta do Veselí byla jen krátká, ale i tak jsme zažili trochu srandy. Hned kousek pod tábořištěm na nás čekal nízký stupeň přes řeku. Z průvodce jsme dobře věděli, že jej máme jet vpravo. Tam však rostly nějaké vrbičky, a tak postupně všichni zamířili ke středu řeky. Dalo se to tam sjet krásně, jen s tím malým nedostatkem, že dole háčka zalila vlna. Nikdo na ty nahoře nezavolal a neporadil, každý čekal, zda i ti ostatní budou mokří. Když jsem mokrý já, tak musí být i ti druzí. To jsou kamarádi.
 Začali voleje. Kdybych včera všechny přesvědčil, že musíme dál, asi by mě zabili. Voda dnes tekla asi jen v samotném Veselí.
 Po volejích přišel jez. Jez Krkavec, u něhož stál na pravém břehu veliký mlýn. Přetáhli jsme lodě vlevo a zatímco ostatní zakotvili u bufetu, já s Marťou jel dál.
 Zase voleje a zase jez. Ale to už jsme ve Veselí nad Lužnicí. Jez se musel zase přetahovat. A to dost daleko. A nejen po trávě. Taky po betonu. Chudák loď. Ale co jsem měl dělat, když jsem na to byl sám.
 Soutok Nežárky s Lužnicí i kemp, u něhož jsme měli končit, se objevily po pár stech metrech. Maruška se objevila s autem vzápětí. S lodí jsme se pak museli vrátit kousek proti proudu, abychom ji dostali k silnici. Rychle jsem se převlekl do čistého a vyzeral zase jako člověk. I ostatní tak učinili. A zatímco kluci šli na vlak, aby přivezli auta, mohli jsme jít do hospody na jídlo.
 Lodě pak byly naloženy na vlek a vyrazily do Tábora. A my autem za nimi. A Inka s Hanysem domů.
 Kemp v Táboře jsme nalezli s menšími problémy. Auta mizela v postraních uličkách a ne a ne trefit dřevěný mostek na Suchomelův ostrov.
 Konečně dorazili i Žáci.
 Večer jsme dělali oheň a Rady se kapku sejmul. Osahával Jolanu a poblil se Pivošovi ve stanu a před stanem.