Obligátní seznam věcí vynechávám. Použil jsem ten loňský.
Odjezd na Šumavu. Nanosit věci do auta. Přidělat na střechu nosiče kol a dojít pro kola do servisu. Ani o nakládání se nebudu rozepisovat, ač mě to opět stálo hodně nervů. Ještě že už mi MUDr Bauer předepsal léky na tlak. (Později jsem zjistil, že se nemám za co stydět. Zatímco já se pilulkám bráním, jiní je berou ve velkém. Doktorka rodiny Tomanových je ani nestačí předepisovat.)
Trasu jsem si zjistil na Internetu pomocí Routeplanneru. Zde musím podotknout, že náš outdoorový týden je stále více podpořen technikou. Ještě před pár lety měli mobil jen ti pokrokovější a hlavně movitější jedinci. Dnes už má mobil každý. Navíc vezeme několik digitálních kamer, digitálních foťáků, digitálních měřítek vzdáleností na mapě, krátkovlnných vysílaček, elektronických chůviček, elektrických zubních kartáčků. Příští rok se chystáme vzít i navigační systém GPS a notebook, aby Otík nemusel provádět složité výpočty jen pomocí kalkulačky.
Ačkoli tedy trasu stanovil Routeplanner – zabloudili jsme. A to v Českých Budějovicích. Naštěstí jen maličko, takže zdržení bylo minimální a na Jelení Vrchy k chatě Kameňák, jsme dorazili první. Protože Ota s rodinou byl teprve někde u Krumlova, sundali jsme kola z auta a vyrazili na průzkum okolí. Dojeli jsme akorát k dolnímu portálu Schwarzenberského kanálu a zakotvili v horním bufetu. Což mě stálo stovku.
Dorazili i Tomanovi. Ota, Jolana a Matěj.
Později i ostatní: Václav, Romana a Anička Kahánkovi – Kulhánkovi. Petr Matera, Vlaďka Seberová s Romanem, Martin, Radovan, Lída a Hanička Páskovi. A nejlepší Pivoš je Pivoš Tichovský. Zbývá ještě dodat, že naše rodinka tu byla v plném složení. Tedy Maruška, Martina, Petra a já.
Podruhé jsme vyrazili na pivo. Václav chtěl mermomocí vidět fotbalový zápas z Eura 2004. Televize v Kameňáku sice hraje, ale 2. program ČT se v horách naladit nedá. Takže zbývá jedině TV v Nové Peci. Pro tento nápad zlákal i Petra a Martina. Jediné co jim chybělo, byl řidič. Marně Václav zkoušel přemluvit manželku, aby je svezla do Nové Pece. Romana stále odmítala. Ale Václav se nevzdával a občas se jí přišel zeptat: ”Tak co, jak ses rozmyslela?”
Nakonec chlapcům nezbylo, než odjet svépomocí po 2 pivech a 4 panácích. (Ale trnulo jim, když před hospodou zastavilo i policejní auto.)
—————