21.6.2005 - úterý

 Holanďan

 Také na dnešní cestu jsme s Peťkou vyrazili už před ostatními. Vyjeli jsme kopec ze Zvůle k silnici a pak zvolili raději okliku po asfaltkách. Zde můžu Peťku tlačit. Na lesních pěšinkách bych to nedokázal. Zastavili jsme nad Rožnovem, aby se Peťa proběhla a pak ještě jednou u Klenovského rybníka. To už nás ostatní dohonili.
 V Blatě v penzionu Lada jsme si dali Zwetlera, děti ledňáčky. Slunko začínalo nemilosrdně připalovat, a tak někteří vlezli i do rybníka za penzionem. Těsně před odjezdem Peťa do tohoto rybníka spadla, takže dál jela jen v kalhotkách a přilbě. Tričko a kraťásky jsem sušil na batohu.
 V Klášteře jsme se podívali do kláštera. Prohlídka byla zajímavá. Škoda jen, že jsme nemohli i do krypty.
 Následně jsme se přesunuli k Osice. Ota se zbytkem výpravy vyrazil do bufetu na jídlo. Já zůstal s Peťou na pláži u rybníka, protože Peťa se už nemohla dočkat, až vleze do vody. Ale na bramborák jsme si zašli také.

 Maruška za námi přijela autem. A zatímco se ostatní po třetí hodině vydali do Nové Bystřice, já dal kola na střechu vozu, Marušku s Peťou poslal do Albeře na vlak a sám jel autem do Hůrek na nádraží. Mával jsem přijíždějícímu vlaku.
 Rychle jsem přejel do Senotína a zase mával projíždějícímu vlaku. Matěj jen vztyčil prostředník.
 V Kaprounu jsem auto zaparkoval, sundal kolo a jel ostatním naproti. Zamýšleli jsme posedět ve zdejší hospodě, ale protože byla zavřená, vykašlal jsem se na hledání jiné nálevny a zamířil přímo do kempu.

 Nacpal jsem se palačinek, které Maruška doma připravila.
 Pak se šlo na pivo. Protože u stolu na mě nezbylo místo, sedl jsem si k vedlejšímu. Večeřející pán pokynul, že je volno. Z onoho pána se dvěma velkými psy se vyklubal Bludný Holanďan. Pohovořil jsem s ním (anglicky) a dozvěděl se, že 15. února vyrazil na cestu. Projel Francii, sever Afriky a přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajinu a střední Evropu se vrací domů. Je testovacím pilotem Boeingu. Pracuje půl roku a půl roku cestuje. Ale ani v Bulharsku či Rumunsku se nesetkal s kempem, kde by voda jen prskala. Rozebrali jsme také situaci v Evropské unii, pohovořili o referendu o Evropské ústavě a on pak zalezl do svého obytňáku. Nade dveřmi mu svítilo světlo. Přesně do půlnoci. Pak světlo zhaslo, auto zablikalo a přešlo do spánkového módu.
 Rozdělali jsme oheň a opekli si špekáčky.