22.6.2000 - čtvrtek

 Zruč n/S - Soběšín (25,9 km)
Na dnešek Ota naplánoval jen asi 16 km, ale postupně jsem všechny přesvědčil, že pojedeme ještě o 9 km dál. Místo do Kácova, tak až do Soběšína. Důvod jsem měl dosti pádný - počasí. Zítra se má zhoršit. A co najedeme dnes, se nám bude jen hodit.
 Na háčku jsem měl dnes Radyho já. Marťa jela s velkým reptáním uprostřed lodě. Chudák Rady. Byl úplně bezprizorní. Ale jak se nám hodil. Vůbec jsem se nenadřel, a to až do Kácova. Rady makal a ještě mi pomáhal vybrat nové kolo - na MTB závodí, tak tomu musí rozumět. I Martině se to nakonec líbilo. Jen Ota soptil. V Kácově na obědě prohlásil, že dál nejede, jen když mu dám Radyho. Co mi zbývalo.
 Co se týče jezů, jeden jsme sjeli, když nás Rady s velkou námahou přetáhl přes hranu. To bylo v Chabeřicích. U dalšího (Posadovský mlýn) byla krásná propust a i když jsme drhli o dno dal se sjet. Protože u tohoto jezu byla pauza, sjeli jsme jej několikrát. Já 2x a Martina 6x. Dlouho jsme také soulodili. Ale protože jsme měli náskok byli jsme v soulodí jen tři lodě - já, kapitán a Ota. Kapitán vyprávěl o své dovolené v Brazílii a zabíral tak, že nebyla šance, že by nás ostatní dohonili. Ti se o to ani nesnažili a soulodili někde výš proti proudu.
 Po obědě jsme jez v Kácově sjeli šlajsnou za pomoci koupajících se domorodců, kteří ve chvíli, kdy loď vjížděla do propusti, zvedli prkno a vpustili tak do propusti více vody. Další  jez jsme koníčkovali (to byl Pelíškův most - Tichonice) a v bufetu u jezu dlouho čekali na kapitána se Šárkou.
 Ota si lebedil na své lodi na háčku a Rady vzadu makal. Ota mu totiž velkoryse přenechal místo zadáka. Ota se jen rozhlížel a kochal se krásami okolí. Občas smočil pádlo a filozofoval.
 Následoval jez Mazourov. Bohužel už nevím kudy a jak, ale sjeli jsme ho. Stejně tak jsme zkušeně sjeli i poslední jez v Soběšíně. Celkem jsme dnes zdolali 6 jezů a z toho 5 sjeli.
 Tábořiště bylo hned pod fotbalovým hřištěm a hned vedle kontejneru s odpadky. Podle jejich množství s odpadky od loňska. Vykoupali jsme se v řece, i když už moc čistě nevypadala.
 Žákovi a Petr s dětma se všichni i s věcma narvali do Opelu Corsa a odjeli. My ostatní šli do hospody kromě Marušky, která uspávala Petrušku. Také jsme se za ní po dvou pivech vrátili a znovu seděli u ohně. Postupně přicházeli i ostatní.
 V noci začalo pršet. Pršelo téměř bez přestávky 12 hodin.