22.6.2001 - pátek

15.09.2009 21:09

 Saloon - Bechyně: 14,6 km
 Kousek pod kempem nás čekaly peřeje. Bohužel byly to už jedny z posledních. Tok Lužnice se uklidnil a na volejích jsem zkolaboval úplně. Navíc jsme snad skoro pořád pádlovali proti větru.
 Zastavovali jsme u Stádleckého mostu, abychom si jej prohlédli a zvolili taktiku pro sjetí jezu U Marků. Nakonec vyhrál návrh na sjezd v soulodí. Krajní si trochu mákli (Ota se tentokrát nestihl nacpat někam do středu, a tak musel pádlovat zrovna on.) Dole nás pocákali vlnky, které se snažily prorazit mezi loděma.
 Také jez U Papírny nevypadal nijak hrozivě. Spíše naopak. Přesto jsme se u něj dobře pobavili. Kapitán jej sice sjel, ale trefil se lodí přímo do obrovské klády dole. Joly vystoupila už nahoře, a tak teď vzala Bobinu a odešla ke břehu. Kapitána i s lodí ponechala svému osudu. Ten vytahoval keňu tak nešikovně, že ji zalila voda. Ale celou a kompletně. Loď vypadala jako nějaká červená vana plná vody. Až s Tomášem odvalili kládu a loď vyprostili. Ostatní mezitím sjížděli dolů, Rady zase něco zkoušel a vyvalil se. Od té noční pitky má chudák smůlu. Jednou se dokonce vyvalil i s Pivošem na stupni, který měl asi tak 20 centimetrů. Pivoš utopil brýle.
 Na oběd jsme zastavili v Dobronicích, kde kvůli nám otevřeli i hospodu. Dojem z ní kazí ovšem to, že Maruška po otočení knedlíku zjistila, že tento je na druhé straně zcela pokryt plísní.
 Jez u Dobronic se jet nedal a tak jsme lodě shodili dolů a vyrazili na poslední úsek cesty. Radek se trochu zdržel, protože nebyl schopný najít Lídu, která jez obcházela po břehu a ztratila se ve vysoké trávě.
 Pokud si pamatuji, řeka pak už vůbec netekla a s napjatostí jsem vyhlížel most u Bechyně. Konečně jsem se dočkal. Na jednu stranu mi bylo líto, že už končíme, ale na druhou už jsem měl toho makání po volejích plné zuby.
 Vrátili jsme lodě a vydali se do centra. Maruška zajela s klukama do Tábora pro auta a pak jsme se už mohli vrátit do kempu Saloon.
 Večer jsme si ještě trochu zařvali pod maskovací plachtou a vypili, co se dalo. A po Havlíčkovi spát. Ráno jedeme domů.
 

—————

Zpět