Ráno už nebylo kam spěchat. Výlet skončil. Snídali jsme a postupně balili. Pivoš ještě zorganizoval poslední focení a pak už jsme mohli jet. Ještě nebylo ani deset hodin.
Mohli jsme jet. Až na Jemnostpána a Otíka, kteří měli baterky hyn, takže jim auta nestartovala. Proč zdechla Jemnostpánova baterie nevím. U Otika je příčina jasná. V tom vedru musela jet lednička na plný výkon a akumulátor vyšťavila. Myslím, že Otik odstranil i ochranu, která měla po poklesu napětí lednici vypnout.
Teď zmínění nešťastníci vytáhli propojovací kabely a Otik mi ukázal, kam mám přistavit auto, aby se mohl napíchnout. Jemnostpánovi prokázal obdobnou službu Zdenál.
Ke kempu se hnala bouřka, tak jsme se rychle loučili, nasedali do aut a jeli. Nebyli jsme ani v Třeboni a už pršelo. To nám tedy počasí vyšlo dokonale.
Cestou jsme ještě potkali Zdenála s Majkou, kteří se nás drželi až do Třebíče, aby nemuseli zkoumat mapu.
Na oběd jsme se stavili v Nové Vsi. Na výběr byl králík na paprice nebo kynuté knedlíky s jahodama. Poslední příjemná věc na této výpravě. Dál už nás čekají jen samé povinnosti a obvyklé starosti. Nevím, jestli budu mít na jejich zvládnutí dost sil. Po týdnu dovolené jsem naprosto vyčerpán a vysílen.
P.S. Následně jsem dva dny prospal a nebyl schopný jiné činnosti než odpočinku.
—————