27.6.2009 - sobota

Za rok zase tady!

 V noci jsem nemohl spát. Četl jsem si, když se mi zdálo, že za oknem něco pomrkává. Vstal jsem, odhrnul závěs a zjistil, že oheň ještě hoří. Náhle se ze tmy vynořila postava v kapuci, přihodila do plamenů dřevo a zase zmizela. Asi to byl Matěj, říkal jsem si a pro jistotu zase zalezl do postele.
 Po pátečních deštích teklo Metují spousta vody a hladina byla výš než v předchozích dnech. V radiu hlásili, že v Krčíně (předměstí Nového Města nad Metují) byl vyhlášen stav bdělosti.
 Poměrně rychle jsme se sbalili, vystěhovali z chatek a naložili auta. Vše urychlilo i správné rozvržení programu. Po včerejší cyklovyjížďce jsme nechali kola na střechách aut a dnes se už s nimi nemuseli zdržovat, Navíc kola pěkně opršela a teď se blýskala jako nová.
V 10:05 proběhlo závěrečné focení. 5-ti minutové zdržení oproti původnímu plánu bylo způsobeno odběhnutím Otíka na záchod a nemožností přerušit nakládání auta Skřipských.
 K bráně jsem dotáhl popelnici, na jejíž víko jsme naskládali foťáky. Pan Hruška pak bral jeden po druhém, vždy udělal 2 fotky a digitál zase položil zpět. Mnohdy hrozil pád fotoaparátu na zem, protože plastové víko popelnice bylo dost kluzké, ale naštěstí k tomu nikdy nedošlo.
 Po focení nastoupil před skupinu Pivoš s kamerou a na jeho mávání jsme museli křičet různá závěrečná hesla jako: „Ručník končí!“ nebo „Ahój!“ Pak už bylo na řadě jen rozloučení. I to proběhlo rychle. Za 10 minut už byl camp prázdný.
 Cestou jsme se ještě museli stavit pro další zvířátko Littlest Pet Shop a pak už mohli valit směrem na Třebíč. Trasu jsme zvolili úplně stejnou. Výhodou bylo, že jsme tentokrát nemuseli objíždět Krucemburk a Vojnův Městec, neboť v tomto směru byla silnice průjezdná. Stáli jsme sice 2x na semaforech, ale ušetřili si dlouhou objížďku.

  A co říci závěrem? Snad uvést něco statistiky (i když to „nuda je“):
KD se zúčastnilo 39 lidí,
konkrétně 20 dospělých (11 mužů a 9 žen) a 19 dětí (5 chlapců a 14 děvčat),
nejmladší účastník (Matýsek) měl v den odjezdu 9 měsíců a 25 dní,
nejstarší účastnice (nejmenovaná z Moravského Krumlova) měla 45 let, 11 měsíců a 3 dny,
vypilo se 290 čepovaných piv + desítky lahváčů + litry dalšího alkoholu,
k přepravě sloužilo 12 aut,
vybaveni jsme byli 32 bicykly,
na kolech jsme ujeli asi 73 km (ale to bylo hodně individuální),
na lodích 32 km.

 Kamarádi ze severní Moravy si libovali, jak unikli povodním, které v jejich kraji v tomto týdnu řádily. Alergici si cenili, že je díky dešti neobtěžovaly pyly. Děti si zařádily v kalužinách. Zkrátka samá pozitiva. Poprchávání a bouřky nám vůbec nevadily. Někomu by se sice mohlo zdát, že nám počasí nepřálo, ale nás to nerozhodilo a vždy jsme se dobře bavili. Navíc se nám v Novém Městě a v campu pana Hrušky líbilo. Nejlepším dokladem toho je, že příští rok tam pojedeme zase. Otík už objednal všechny chatky na třetí červnový týden. Na jeho mail, v němž nám to sdělil, přišly jen samé nadšené odpovědi. Takže zase za rok!