3. 7. 2016 - neděle
20.06.2017 22:43
Následky včerejší konzumace alkoholu nebyly na nikom patrné, takže jsme mohli ve stanovený čas, tedy v deset, vyrazit na cyklistický výlet. Před chatou se shromáždil dav cyklistů a cyklistek. Pivoš si natočil obvyklé „Ahój!“ a mávání do kamery. Obvykle tuto scénu točíme až při odjezdu z KD a není mi úplně jasné, proč jsme ji letos točili už druhý den. Možná kdyby někdo na singltreku zahynul, tak abychom měli památku.
Větší část výpravy se totiž vydala po Family trailu. Matička s Jurou volili snazší cestu po široké lesní cestě a já jezdil jako blázen lesem sem a tam a hledal kešky. Nakonec se mi podařilo nalézt všechny tři, které jsem si tu naplánoval, ale byl to boj. K ostatním KáDéčkářům jsem se přidal u chaty Habina.
Na oběd jsme zajeli do Vidnavy do naší oblíbené Řecké restaurace. Obsluha se tu nezměnila a slečna byla ještě příjemnější než minule. Při placení mě zjebala, že jsem nedokázal přesně popsat stůl, u kterého jsem seděl. Jejímu kolegovi se mě zželelo a prozradil jí, že to byl stůl číslo 4. Musím si to pro příště zapamatovat.
Cestu zpět do Černé Vody jsme si zpříjemnili novým singltrekem Vidnavský okruh. Byl to trek akorát tak pro mě. I tak jsem měl místy co dělat. Ale dá se říct, že jsem si to užil.
S Maruškou jsem pak dojel až na chatu Maté, nechal ji relaxovat a sám jsem se ještě vypravil k lomu Vycpálek pro další keš. V zatopeném lomu se koupali nějací cyklisté a nahoře nad lomem kutali hledači pokladů blyštivé kamínky. Tvrdili mi, že se tu nacházejí granáty. Asi mysleli ty české.
Večer se dopil Pernštejn a byl naražen Chomout. Ale nevyhýbali jsme se ani whisce. Několikrát jsme porovnávali, zda je lepší modrá či hnědá Grants. Pivoš přidal další podrobnosti ze své včerejší havárie v garáži. Ti borci, kteří jej odvezli náklaďákem do nemocnice, mu nejprve poskytli ošetření a na hlavu mu přiložili pucvolu, kterou vytáhli odkudsi z krabice s nářadím. V nemocnici pak vzali Pivoše na operační sál přednostně, aby svou vizáží neděsil ostatní pacienty.
Následky včerejší konzumace alkoholu nebyly na nikom patrné, takže jsme mohli ve stanovený čas, tedy v deset, vyrazit na cyklistický výlet. Před chatou se shromáždil dav cyklistů a cyklistek. Pivoš si natočil obvyklé „Ahój!“ a mávání do kamery. Obvykle tuto scénu točíme až při odjezdu z KD a není mi úplně jasné, proč jsme ji letos točili už druhý den. Možná kdyby někdo na singltreku zahynul, tak abychom měli památku.
Větší část výpravy se totiž vydala po Family trailu. Matička s Jurou volili snazší cestu po široké lesní cestě a já jezdil jako blázen lesem sem a tam a hledal kešky. Nakonec se mi podařilo nalézt všechny tři, které jsem si tu naplánoval, ale byl to boj. K ostatním KáDéčkářům jsem se přidal u chaty Habina.
Na oběd jsme zajeli do Vidnavy do naší oblíbené Řecké restaurace. Obsluha se tu nezměnila a slečna byla ještě příjemnější než minule. Při placení mě zjebala, že jsem nedokázal přesně popsat stůl, u kterého jsem seděl. Jejímu kolegovi se mě zželelo a prozradil jí, že to byl stůl číslo 4. Musím si to pro příště zapamatovat.
Cestu zpět do Černé Vody jsme si zpříjemnili novým singltrekem Vidnavský okruh. Byl to trek akorát tak pro mě. I tak jsem měl místy co dělat. Ale dá se říct, že jsem si to užil.
S Maruškou jsem pak dojel až na chatu Maté, nechal ji relaxovat a sám jsem se ještě vypravil k lomu Vycpálek pro další keš. V zatopeném lomu se koupali nějací cyklisté a nahoře nad lomem kutali hledači pokladů blyštivé kamínky. Tvrdili mi, že se tu nacházejí granáty. Asi mysleli ty české.
Večer se dopil Pernštejn a byl naražen Chomout. Ale nevyhýbali jsme se ani whisce. Několikrát jsme porovnávali, zda je lepší modrá či hnědá Grants. Pivoš přidal další podrobnosti ze své včerejší havárie v garáži. Ti borci, kteří jej odvezli náklaďákem do nemocnice, mu nejprve poskytli ošetření a na hlavu mu přiložili pucvolu, kterou vytáhli odkudsi z krabice s nářadím. V nemocnici pak vzali Pivoše na operační sál přednostně, aby svou vizáží neděsil ostatní pacienty.
—————