8. 7. 2020 - středa

 Předpověď počasí na dopoledne vypadala všelijak, a tak se velká část výpravy vydala pěšky na prohlídku Prachovských skal. Otíci s Jurou a Matičkou jeli do Plakánku. Bárti zase do Jičína, Maruška na hrad Veliš a já si na bicyklu projel okolí. Blata, Pařezskou Lhotu (strašný krpál!), Jinolické rybníky, pak několik dalších krpálů, Rumcajsova hospoda, Kbelnice, minul jsem kopec Zebín a do Jičína dorazil od severu. Cestou jsem dal i nějakou tu keš, ale musel jsem spěchat, protože začalo krápat a do kempu už jsem se vracel v dešti. Bárti už byli taky zpátky a Maruška dorazila za chvíli.

Stihli se jen osprchovat, krátce si odpočnout a už se ze skal vraceli i ostatní. Ve čtvrt na dvě jsme totiž odjížděli auty na výlet do pivovaru Svijany. Před samotnou návštěvou pivovaru jsme ale ještě sedli ve zdejší hospodě a dali si oběd. Václav to měl, jako vždy, dokonale zorganizované a bez zbytečných prostojů. Kromě jídla jsme si dali i nějaké to pivo. Nejvíc jich vypila Maruška, která pak během prohlídky podřimovala opřená buď o zábradlí či o nějakou zeď.

Po jídle jsme ještě stihli navštívit i prodejnu se suvenýry a místním pivem. Bylo v ní spousta věcí, ale já nic z toho nepotřeboval. Vzal jsem si jen dvě plechovky piva na ochutnání a Ráďovi koupil netradiční dvoulitrovou plechovku.

Pak už hurá do infocentra a na prohlídku pivovaru. Nejprve jsme dostali reflexní vesty a k tomu čtyři měděné korbele na závěrečnou ochutnávku. Z těch čtyř nás pilo asi třicet koronavirus nekoronavirus. Hlavně, že jsme si před vstupem do areálu museli vydezinfikovat ruce. Hned v úvodu slečna průvodkyně načapala Bárta, že nedává pozor. Ale možná Bárt jen nedoslýchá. Anebo ho zaujal lepý zjev té slečny a její přednášku vůbec nevnímal. Prošli jsme varnu, spilku, kde se ještě kvasí v otevřených vanách, a skončili jsme v ležáckém sklepě. Na plničce sudů jsme se podívali, jak pracují roboti Hans a Helmut. Slečna průvodkyně byla příjemná a vše nám pěkně vysvětlila. Samozřejmě tendenčně. Tak jak to dělají ve Svijanech, je to jedině správně. Ale budiž.

Kousek nad pivovarem jsem si odlovil keš a pak už jsme se v dešti vraceli do kempu. Bárti, kteří jeli s námi a seděli na zadních sedadlech, ani nedutali. Asi se jim můj způsob řízení moc nepozdával. Nebo se zase vypnuli.

Pršelo celé odpoledne až do večera. Nic se nedalo dělat. Chvilku jsem seděl před chatkou a četl si. Pak jsem ležel v chatce na posteli a četl si. A taky spal.