18. 6. 2022 - sobota
 |
Na KD jsme vyrazili stejně jako loni až odpoledne po čtvrté hodině. A stejně jako loni jsme jeli po trase Jihlava, Havl. Brod, Čáslav, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav, Bělá pod Bezdězem, Staré Splavy. Což je 210 km. Provoz byl minimální, takže jsme stále jeli a jeli. Když jsme vyjížděli, bylo v Třebíči 28 °C, ve Středních Čechách 34 – 35 °C, a to ještě v sedm večer.
Když jsme míjeli Bělou, volal Otík, jestli chceme schovat večeři. Že je semlbába. Tak na tu jsem zrovna chuť neměl a schovávat mi ji taky nemuseli. Ale ukázalo se, že náš pan vedoucí lhal a na jídlo byly připraveny kuřecí řízečky s bramborem. K tomu rajčatový salát.
To už jsme se přivítali s účastníky KD, vyfotil jsem se s Otíkem a odnosil věci z auta. Největší zátěž tvořily láhve s medem. Těch bylo opravdu hodně.
Účastníci KD 2022, ať už přijeli kdykoli:
Otík a Jolana,
Jura a Matička + Máša,
Kozel, Eva, Ivanka a Adélka,
Zdeněk a Táňa,
Vojevůdce a Pivoš (přijel v pondělí),
Jemnostpán a Kačka,
Radovan, Lída a Pepík,
Jirka a Lýdie,
Radim a Ivana,
Bob a Lenka,
Václav a Romana (přijeli v pondělí),
Pepa a Maruška.
Ubytovali jsme se na pokoji č. 5. Naši loňskou trojku zabrali Matterovi, kteří přijeli jen minutu před námi. Nic jsem neříkal. Na pokoj jsem neměl žádnou rezervaci a on ten pokoj zase taková výhra není. Možná to Matterovi časem pochopí. Nejspíš ve dvě v noci, když u výčepu panuje hlučná zábava.
Čepovalo se pivo Rychtář od Otíka. Měl jsem na něj už strašnou chuť a dal jsem si i nějakého panáčka rumu. Nejprve rum z Malaccy, země původu Indonésie. Český text to ještě upřesňoval: země původu Indonésie, Modřice, Husova 8. Po rumu padla i láhev Jack Daniels Honey. Pivo pěnilo až do konce sudu, ale bylo všechno vypito. Narazili jsme další sud. Ten, který jsme dovezli my – Hubertus Premium z pivovaru Kácov. Jak jsme už byli nametení, nevšimli jsme si, že toto pivo chutná divně. Maruška to ale zaznamenala. Neřekla samozřejmě nic a nechala nás pít tu nakyslou břečku.
Padla tma a Otík se v tichosti vytratil. I já už měl dost. Ale měl jsem ještě hlad, tak jsem se nacpal vším, co jsem našel na pokoji. A pak mi začalo být blbě. Raději jsem si dal k posteli kýbl a pak hned tvrdě usnul.
Na KD jsme vyrazili stejně jako loni až odpoledne po čtvrté hodině. A stejně jako loni jsme jeli po trase Jihlava,
Havl. Brod, Čáslav, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav, Bělá pod Bezdězem, Staré Splavy. Což je 210 km. Provoz byl minimální,
takže jsme stále jeli a jeli. Když jsme vyjížděli, bylo v Třebíči 28 °C, ve Středních Čechách 34 – 35 °C, a to ještě v sedm
večer.
Když jsme míjeli Bělou, volal Otík, jestli chceme schovat večeři. Že je semlbába. Tak na tu jsem zrovna chuť neměl
a schovávat mi ji taky nemuseli. Ale ukázalo se, že náš pan vedoucí lhal a na jídlo byly připraveny kuřecí řízečky s
bramborem. K tomu rajčatový salát.
To už jsme se přivítali s účastníky KD, vyfotil jsem se s Otíkem a odnosil věci z auta. Největší zátěž tvořily
láhve s medem. Těch bylo opravdu hodně.
Účastníci KD 2022, ať už přijeli kdykoli:
Otík a Jolana,
Jura a Matička + Máša,
Kozel, Eva, Ivanka a Adélka,
Zdeněk a Táňa,
Vojevůdce a Pivoš (přijel v pondělí),
Jemnostpán a Kačka,
Radovan, Lída a Pepík,
Jirka a Lýdie,
Václav a Romana (přijeli v pondělí).
Ubytovali jsme se na pokoji č. 5. Naši loňskou trojku zabrali Matterovi, kteří přijeli jen minutu před námi. Nic
jsem neříkal. Na pokoj jsem neměl žádnou rezervaci a on ten pokoj zase taková výhra není. Možná to Matterovi časem pochopí.
Nejspíš ve dvě v noci, když u výčepu panuje hlučná zábava.
Čepovalo se pivo Rychtář od Otíka. Měl jsem na něj už strašnou chuť a dal jsem si i nějakého panáčka rumu. Nejprve
rum z Malaccy, země původu Indonésie. Český text to ještě upřesňoval: země původu Indonésie, Modřice, Husova 8. Po rumu
padla i láhev Jack Daniels Honey. Pivo pěnilo až do konce sudu, ale bylo všechno vypito. Narazili jsme další sud. Ten,
který jsme dovezli my – Hubertus Premium z pivovaru Kácov. Jak jsme už byli nametení, nevšimli jsme si, že toto pivo chutná
divně. Maruška to ale zaznamenala. Neřekla samozřejmě nic a nechala nás pít tu nakyslou břečku.
Padla tma a Otík se v tichosti vytratil. I já už měl dost. Ale měl jsem ještě hlad, tak jsem se nacpal vším, co
jsem našel na pokoji. A pak mi začalo být blbě. Raději jsem si dal k posteli kýbl a pak hned tvrdě usnul.