23. 6. 2022 - čtvrtek

    Dnešní den organizoval Václav. Po snídani bylo dost času se vypravit, protože odjezd byl posunutý až na desátou hodinu. Jirka s Lýdií měli dnes vlastní program a odjížděli dříve. Bárti jeli do Lobče autem a stejně tak i Yvona s Jurou. My ostatní jsme sedli na kola a jeli po Jarmilině cestě ze Starých Splavů do Doks. Už zde se naše skupina roztrhala. Jedna v Doksech přejela koleje, druhá pokračovala po cyklostezce. Udržet tolik lidí pohromadě je prakticky neřešitelný úkol. Každý má na zvolenou trasu jiný názor a vymýšlí, že by se mělo jet jinudy.

    Do Obory jsme dojeli po cyklostezce, ale dál už jsme museli po silnici. I když jsme rozpustili formaci, museli z nás mít řidiči radost. 

    Sluníčko už zase pralo a my se po rozpáleném asfaltu dostali do Žďáru. Zde jsme se zformovali a dlouhým klesáním sjeli do údolí a dostali se na Sellnerovu stezku. Ta ale brzy odbočila a nás čekalo pro změnu dlouhé stoupání serpentinami do Nosálova. Opět jsme počkali na opozdilce a po dalších dvou kilometrech byli v Lobči.

    Muzeum Eduarda Štorcha je ve všední dny zavřené, tak jsme zamířili přímo k pivovaru. I zde bylo vedro, tak jsme se usadili pod slunečníky či pod stromy a dožadovali se piva. Někomu servírka pivo natočila, jiným ne. Fakt je, že otvírací doba ještě nebyla. Ale konala se tu jedna akce za druhou. Na naši skupinu přišla řada až ve dvě hodiny. K obědu jsme měli ta objednaná grilovaná žebra a grilovaný hermelín. Žebra stála 260 Kč, ale jak říkal Zdeněk, bylo to jen takové podráždění žaludku. 

    Po zaplacení oběda jsme s majitelem vyrazili na prohlídku pivovaru. Z toho ale už moc nezbylo. Co nezničili komunisti, zvládl nějaký zbohatlík, který v devadesátých letech pivovar koupil a rozprodal z něj, co se dalo. Když po jeho smrti koupili pivovar nynější majitelé (v roce 2007), snažili se zachránit, co se dá. Od roku 2015 se tu opět dokonce vaří pivo. Ale už v moderně zařízených prostorách a jen v malém množství. Z původního parostrojního zařízení totiž nezbylo vůbec nic.

    Prohlídka spíše připomínala procházku skanzenem. Začali jsme v bývalé sladovně, pokračovali do bývalé varny, kde je dnes restaurace, a dále na dvůr, kde stávaly další budovy. Tou nejzajímavější byly sklepy. Sklepy v uvozovkách, protože se nejedná o skutečné sklepy, ale o dvouplášťovou budovu navrženou architektem Rosenbauerem. Jak je vidět, jednalo se spíše o prohlídku kulturně technické památky a o vaření piva jsme se moc nedozvěděli. Cena prohlídky byla 150 Kč. A to jsme ještě utratili další prachy za suvenýry a láhve piva, které jsme si brali sebou. Kufr Bártova auta se zcela zaplnil. Jura s Matičkou nám nic vzít nemohli, protože už odjížděli domů.

    Čekala nás cesta zpět do penzionu. Matterovci vyrazili jako první, za nimi Bobasjuci a pak i já s Maruškou. Chtěl jsem mít všechny ty kopce co nejdříve za sebou, tak jsem šlapal a šlapal a jen po očku sledoval, zda mě manželka následuje. Do Starých Splavů jsme dorazili jako první. Využil jsem časový náskok, převlekl se do plavek a vyrazil k vodě. Byl jsem rozhodnutý, aspoň jednou se v Mácháči vymáchat. V Turnovské pivnici jsme stihli i jedno pivo.

    Po večeři jsme se usadili do kruhu u venkovního baru. Okolo nás létali chrousti. Přesněji chroustci letní (Amphimallon solstitiale). Zničehonic se objevil kos, který šel po jednom z těchto brouků. Kos prudce vybíral zatáčky, kopíroval dráhu chrousta a vůbec mu nezáleželo na okolí. Prudce se stočil na křídlo, hbitě prolétl mezi Jolanou a Jemnostpánem a vzápětí držel chrousta v zobáku. Kačka před malou chvílí to místo opustila. Kdyby ne, měla ptáka zapíchnutého v hlavě.

    Kozel mezitím naštípal dostatek dřeva a mohli jsme se přesunout k ohni. Mnozí si začali opékat špekáčky. Otík kupodivu dorazil až jako poslední a neměl si kam sednout. Vyhlédl si místo vedle Jemnostpána a začal jej odstrkovat pryč. Jemnostpán se odstrčit nenechal a naopak strčil do Otíka. Ten skončil na zemi na všech čtyřech. Ale je to šikovný chlapík. V jedné ruce totiž držel panáka rumu, ve druhé půllitr s pivem. Rumu ani neukáplo a pivo se vylilo jen částečně.