25. 6. 2022 - sobota

    Nad ránem byl hlášen déšť, a tak už od osmi všichni nakládali věci do aut. Do snídaně jsme měli prakticky hotovo. Během snídaně si paní kuchařka a uklízečka v jedné osobě postěžovala, že ti, co včera odjížděli, jí neumožnili uklidit pokoje, ač to slíbili. Tímto tedy apeluji na kolegy, aby příště dostáli svým závazkům.

    Po jídle jsme už jen krátce postáli u vchodu a nastalo loučení. Je to sice smutná událost, ale když se ohlédnete za uplynulým týdnem, tak to nebyl ztracený čas. Užili jsme si každý den a byla sranda. 

    V 9:21 jsme nasedli do aut a vyrazili k domovu. My to měli zhruba 210 km, kamarádi z Ostravy 330 km. Rozpršelo se a chvílemi musely jet stěrače nepřetržitě. Otík nás předjel prakticky ihned. Bárt s Ivanou se za námi drželi až k Nymburku, kde odbočili na dálnici D11 a my pokračovali po silnici č. 38 směrem na jihovýchod. Po třech hodinách jsme byli v Třebíči.

    Nejprve jsem zajel do velkoskladu k Brabcovi, kde jsme reklamovali sud s pivem Hubertus z Kácova. Vyplnění papírů trvalo prodavačkám asi čtvrt hodiny. Za měsíc se máme přijít zeptat, zda byla reklamace uznána. Zatím nám nevrátily ani zálohu za sud. Reklamace ale uznána byla, neboť náš sud nebyl jediný, který byl v tyto dny u Hubertusu reklamován.